|
|
Základní charakterizace vybraných vzorků krmiv živočišného původu
Svoboda, Ilona ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo zvolit vhodné parametry pro jednoduchou a rychlou charakterizaci krmiv živočišného původu, ověřit pracovní postupy a aplikovat je na vybrané vzorky. V rámci této práce byly analyzovány vzorky krmiv živočišného původu určené pro psy, vyrobené v soukromé firmě „Adámkovy tlačenky“. Krmiva jsou ve formě tlačenky a jsou uložena v umělých střívkách, obsahují až 80% živočišné složky a až 20% rostlinné složky, přičemž zbytek do 100% hmotnosti je tvořen vepřovu želatinou. Krmivo neobsahuje konzervanty, barviva ani jiná chemicky vyráběná aditiva. Pro analýzu byly vybrány tři receptury a to „Hovězinka“, „Kuřátko“ a „Srdcovka“, jejichž složení podléhá patentové ochraně. Výběr byl proveden tak, aby byly zahrnuty vzorky různého složení. Stanovován byl obsah hrubé bílkoviny, tuku, vlákniny, sušiny a popela. Tyto získané hodnoty byly srovnány s normami krmiv, které jsou krmivářským průmyslem běžně používány. Výsledky budou použity pro zlepšení receptur a vývoj nových typů krmiv.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd třešní
Boberová, Jana ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech peckovin, a sice třešní (Prunus avium). Teoretická část obsahuje taxonomické zařazení třešně, její botanickou charakteristiku a pomologii několika jejich odrůd. Zmíněna je také historie pěstování a vhodné podmínky pro pěstování třešní. V práci jsou také uvedeny nejčastější a nejvýznamnější choroby a škůdci. Poslední kapitola teoretické části je věnována chemickému složení plodů. V experimentální části byla provedena stanovení vybraných chemických parametrů v plodech odrůd Karešova, Napoleonova a Stark Gold. Obsah celkové sušiny byl stanoven v rozmezí 14,53–18,15 %, rozpustné sušiny 13,96–16,44 %, popela 0,34 až 0,44 %, redukujících cukrů 6,89–10,18 % a celkového dusíku 0,056–0,116 %. Obsah kyseliny askorbové byl stanoven na 26,1–44,1 mg/kg. Titrační kyselost byla stanovena v rozmezí 6,15–8,86 g převažující kyseliny jablečné v 1 kg třešní a formolové číslo od 194 do 297 ml 0,1 M NaOH na 1 kg jedlého podílu. Množství antokyanů bylo stanoveno na 4–686 mg kyanidin-3-rutinosidu/kg a celkových fenolických látek na 0,91 až 1,47 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Základní chemické parametry plodů několika odrůd višní
Komárek, Šimon ; Vítová, Eva (oponent) ; Hrstka, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením základních chemických parametrů v plodech višní (Prunus cerasus). Testovány byly odrůdy Köröšská, Pandy 6039 a Šumadinka. Obsah celkové sušiny leží v rozmezí 13,32–15,22 %, obsah rozpustné sušiny činí 12,04 až 14,60 %, obsah popela 0,4 %, redukující cukry 4,9–6,9 %, celkový dusík 0,11–0,12 %, kyselina L-askorbová 343 až 456 mg/kg, titrační kyselost 15,1–21,8 g kyseliny jablečné/kg, formolové číslo 268–373 ml 0,1 M NaOH/kg, anthokyany 308 až 1104 mg kyanidin-3-gukosidu/kg a fenolické látky 1,05–3,99 g kyseliny gallové/kg. Všechny údaje jsou vztaženy na hmotnost čerstvých plodů.
|
|
|
Sledování kvality pšenice pro potravinářské účely.
Slavíčková, Radka ; Hýsková, Eva (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce bylo sledovat kvalitu pšenice obecné (Triticum aestivum), dovážené do laboratoře společnosti MORAGRO ihned po sklizni osmi různými dodavateli, a zhodnotit hlavní jakostní parametry rozhodující o finálním využití této obilné plodiny. Úvod teoretické části byl věnován seznámení se s hospodářským a zemědělským významem pšenice a popisu morfologických a fyziologických vlastností pšeničného zrna. Jádro teoretické části práce bylo zaměřeno na popis a objasnění fyzikálních a chemických vlastností pšeničného zrna, které ve velké míře ovlivňují výslednou jakost pšeničného výrobku. Rovněž zde byly komentovány vnější faktory, které mohou ovlivnit výslednou kvalitu a výnosy pšenice. Experimentální část byla založena na měření hlavních jakostních parametrů pšenice (vlhkost, objemová hmotnost, číslo poklesu, obsah lepku a dusíkatých látek, sedimentační hodnota, obsah příměsí a nečistot). Měření bylo prováděno ve většině případů pomocí automatických přístrojů a na základě získaných výsledků byla stanovena kvalita pšenice, jež umožnila rozhodnout, zda bude možné příslušnou pšenici použít pro potravinářské účely.
|
|
|
Základní chemické vlastnosti plodů vybraných odrůd třešní
Chmil, Vojtěch ; Vítová, Eva (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na chemickou charakteristiku devíti vybraných odrůd třešní v devíti parametrech. Byla analyzována celková a rozpustná sušina s výsledky 13,07–16,58 % resp. 14,67–19,50 °Brix, obsah popela 0,31–0,39 %, titrační kyselost 5,44–9,61 g kyseliny jablečné v 1 kg čerstvých třešní a formolové číslo 14,45–23,73 ml 0,1 M NaOH ve 100 g třešní, dále obsah hrubé bílkoviny (HB) přepočtem z celkového obsahu dusíku stanoveného Kjeldahlovou metodou 0,41–0,68 % HB. Z instrumentálních metod byla použita molekulová absorpční UV/VIS spektrofotometrie ke stanovení celkového obsahu fenolických látek 0,30–0,89 g kyseliny Gallové v 1 kg třešní a antokyanů 128–848 mg kyanidin-3-glukosidu v 1 kg třešní. Obsah sacharidů byl stanoven vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s ELSD detektorem. Obsah glukózy byl 45,45–59,49 g/kg a fruktózy 46,88–60,01 g/kg. Všechny výsledky jsou přehledně zpracovány pomocí tabulek a grafů a vyhodnoceny v diskuzi. V experimentální části je popsán princip a postup každého stanovení tak aby byl reprodukovatelný. V teoretické části je popsána botanická charakteristika třešně (Prunus avium L.), obsah účinných látek v jejích plodech a využití plodů v potravinářství. Teoretická část končí popisem instrumentace vysokoúčinné kapalinové chromatografie.
|
|
|
Porovnání působení dusíkato-fosforečných hnojiv ve výživě pšenice ozimé a řepky ozimé
Večeřa, Radomír
Cílem diplomové práce bylo posoudit a porovnat vliv jarní aplikace dusíkato-fosforečných hnojiv na výnos a kvalitativních parametry pšenice ozimé a řepky ozimé. Maloparcelní pokusy probíhaly na lokalitě Vatín v ročnících 2020/2021 a 2021/2022. Pokusnými variantami hnojení pro obě modelové plodiny byly 1. Kontrola 2. NPS immunMax (20-10+11S), 3. GSH NP 15-5+20S, 4. LAD + Amofos (12-52) (3:1) a 5. LAD + Amofos (12-52) (1:1). U pšenice ozimé byl posuzován výnos, objemová hmotnost, obsah N-látek, obsah mokrého lepku, sedimentační hodnota zrna. U řepky ozimé výnos a olejnatost semen. U pšenice ozimé byl dále porovnáván vliv dvou termínů aplikace NP hnojiv během regeneračního hnojení a u řepky ozimé vliv hnojení 100% dávkou N a aplikací NP hnojiv regeneračně s hnojením 70% dávkou N a aplikací NP hnojiv produkčně. Průběh počasí u jednotlivých ročníků pokusu měl statisticky průkazný vliv na výnos a kvalitativní parametry ozimé pšenice. Mezi variantami NP hnojení i termíny jarní aplikace nebyl průkazný rozdíl. U řepky ozimé byl prokázán vliv ročníku pouze u výnosu. Mezi variantami NP hnojení nebyl průkazný rozdíl. Průkazný vliv na výnos a olejnatost se projevil mezi termíny aplikace s rozdílnými dávkami N. V dlouhodobém horizontu má hnojení fosforem na jaře smysl z důvodu nízkého obsahu v půdě nebo navrácení fosforu odebraného sklizněmi, avšak během dvouletého sledovaní nebyl zaznamenán výnosový či kvalitativní efekt.
|
|
|
Vliv různých zdrojů dusíkatých látek na užitkovost a metabolismus dojnic
Lužová, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení úrovně výživy dojnic ve vybraném zemědělském podniku s následným experimentem v podobě změny zastoupení sóji, řepky a slunečnice v bílkovinném koncentrátu, který je součástí krmné dávky dojnic. Experiment se konal v Bohuňovicích s.r.o. v roce 2022, kde byla krmná dávka upravena na čtyři měsíce v podobě změny složení bílkovinného koncentrátu (před změnou 60 % zastoupení sójového a 30,8 % řepkového extrahovaného šrotu a po změně 45,8 % řepkového, 30 % sójového a 15 % slunečnicového extrahovaného šrotu). Sledování bylo zaměřeno na dojnice v první fázi laktace, kde každý měsíc byla zhodnocena dojivost a vybrané složky mléka. Následně byl zhodnocen vliv změny krmné dávky na užitkovost dojnic a vybrané složky mléka. Dále byly zhodnoceny ekonomické ukazatele upravené krmné dávky. Během sledovaného období bylo zjištěno, že krmná dávka odpovídala potřebám živin u dojnic v první fázi laktace, ale v letních měsících vykazovala nedostatek dusíkatých látek a energie. Průměrná denní dojivost se na konci sledovaného období mírně neprůkazně snížila, ale upravená krmná dávka neměla průkazný vliv na užitkovost dojnic. Dále bylo zjištěno, že upravená krmná dávka má statisticky průkazný vliv na zvýšení obsahu tuků, bílkovin, močoviny a volných mastných kyselin v mléce. Z výsledků vyplynulo, že upravená krmná dávka měla optimální množství energie a dusíkatých látek a že po zvýšení podílu řepky, snížení podílu sóji a zařazením slunečnicového extrahovaného šrotu zajišťovala krmná dávka vyrovnanější obsah dusíkatých látek, hodnocený dle koncentrace močoviny v mléce, a došlo ke zvýšení hlavních složek mléka (bílkovina, tuk).
|
|
|
Potřeba dusíkatých látek ve výživě koní
Červínová, Monika
Bakalářská práce je zaměřena na dusíkaté látky ve výživě koní. Práce je rozdělena do dvou částí, které se navzájem prolínají. První část se týká trávení koní, významu bílkovinných a nebílkovinných dusíkatých látek a jejich vlivu na organismus koně. Jsou zde zmíněny i konkrétní požadavky dusíkatých látek u různých kategorií koní. Součástí práce je souhrn krmiv, ve kterém jsou uvedena i speciální bílkovinná krmiva, mezi které patří například spirulina, kokosová moučka nebo konopná semínka. V práci se pojednává také o možných problémech při zvýšeném či sníženém příjmu dusíkatých látek. Druhá část obsahuje vlastní práci, jejíž cílem bylo sledování a vyhodnocení denního příjmu dusíkatých látek u starších koní, kteří nevykonávají fyzickou zátěž. Pro vyhodnocení byly odebrány vzorky zkrmovaných krmiv, které byly podrobeny chemické analýze za předepsaných podmínek ke zjištění obsažených živin. Výsledné hodnoty z laboratoře byly přepočítány a porovnány s doporučenými potřebami. Na základě práce se dá říci, že koně přijímají dusíkaté látky nad doporučené hodnoty.
|
|
|
Využití zeolitů v technológii vín révy vinné
Miklovičová, Kristína
Tato práce má teoreticko-empirický charakter a svým obsahem se zaměřuje na využití zeolitů v technologii výroby vína. V teoretické části definuje zeolit, jeho původ, složení a strukturu, jakož i vlastnosti, rozdělení jednotlivých zeolitů a jejich možné využití v enológii. Tato přírodní hornina, vyznačující se vysokou absorpční schopností je schopná vázat na sebe molekuly díky své vysoce porézní struktuře. Empirická část analyzuje vlivy zeolitů v procesu výroby vín. Zeolit se aplikoval v procesu fermentace vína spolu s kvasinkami. Pokus byl dělán s třemi variantami jednotlivých koncentrací zeolitu a následně byly sledovány senzorické a chemické vlastnosti vína. Pokusem se potvrdila redukce termolabilních bílkovin po aplikací zeolitu, nižší tvorba acetoinu a také nižší koncentrace polyfenoloxidázy čímž se předešlo oxidaci.
|
|
|
Zpracování výlisků semen tykve olejné (Cucurbita pepo L.) na mouku a bílkovinný koncentrát
PEŠKOVÁ, Ema
Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení chemických a funkčních vlastností tykvové mouky a z mouky vytvořených frakcí dle jemnosti částic nad 250; 250-180; pod 180 mikronů a výroba tykvového proteinového koncentrátu. Mouka byla vytvořena z výlisků tykve olejné (Cucurbita pepo L.). V teoretické části je popsána botanická charakteristika a jsou popsány funkční a chemické vlastnosti tykve olejné. Praktická část se zabývá zjišťováním chemických vlastností: obsah dusíkatých látek, obsah sušiny, zbytkový tuk, obsah bílkovin a jaké je nejvíce zastoupená proteinová frakce tykvového proteinu. Z funkčních vlastností byla zjišťována rozpustnost ve vodě, vaznost vody a tuku a také emulgační aktivita. Závěr uvádí konečné výsledky této práce.
|
host ::
RSS.